Probudil jsem se do mumlání hlasů, kterým jsem úplně nerozuměl, a nechal oči přivyknout šeru místnosti, v níž mě drželi. Byl jsem připoutaný ke zdi a v končetinách jsem cítil mravenčení – znamení, že jed se pomalu vyplavuje z mého těla.

„Aethelone?“ oslovil jsem ho v duchu.

„Jsem tu, míšenče, tentokrát nás dostali fakt hnusně,“ řekl a zněl omámeně.

„Můžeš se oddělit?“ zeptal jsem se ho.

„Mám pocit