Nepotřeboval jsem páčit zámek u vchodových dveří. Měl jsem klíč od jeho domu a tiše jsem vešel dovnitř. V obývacím pokoji byla tma, ticho a všechno na svém místě. Prošel jsem chodbou k jeho ložnici, kde v temnotě chrápal.

„Čas se vzbudit, Kellane,“ řekl jsem a vytáhl ho z postele.

„Co to sakra...“

Škubl jsem s ním za tričko nahoru a strčil do něj, až upadl na ruce a kolena. Znovu jsem ho vytáhl na