Spánek se mi na chvíli vyhýbal, a když už se mi zdálo, že jsem zavřel oči a usnul, vzbudil mě pronikavý zvuk mého soukromého telefonu. Při odpovědi jsem se ani neobtěžoval otevřít oči. „Vance.“

„Právě jsem přistál v Bukurešti, kde mě potřebuješ?“ Usmál jsem se, když jsem uslyšel Milesův hlas. Připadalo mi to jako týdny, co jsem s ním mluvil naposledy. Chyběl mi víc, než jsem dokázal vyjádřit slovy