Pohled Mayi

„O čem to mluvíte?“ zeptala se Riley, která se vynořila ze svého pokoje a obě nás překvapila.

„Riley,“ pozdravila ji Jenna a věnovala jí slabý úsměv. „Ráda tě vidím. Připadá mi to jako věčnost.“

„Byla jsem jen v pokoji,“ řekla s pokrčením ramen a plácla sebou na pohovku vedle ní. „Proč vypadáte tak smutně?“

Podívala se na mě a vyměnily jsme si zvláštní pohledy, ale pak jsem na ni přiký