Mrkve. Mrkve. Mrkve. Elařiny oči těkaly k boudě za hernou, kde si myslela, že by mohly být.

Rozběhla se k ní. Zároveň cítila, jak za ní vyráží i její soupeřky. Byla však mladší a rychlejší než obě dvě.

Z malého davu, který jejich hra přilákala, se ozývalo povzbuzování, a Elara se cítila nesmírně vyhecovaná, když slyšela pokřiky svých přátel.

Všimla si jich v polovině hry. Celá parta — Junie, Becke