Křupání studeného sněhu pod tlapami jim znělo v uších jako hudba, když se Orson a Garrison řítili travnatým svahem. Studený vítr je kousal do kožichů a vlhčil je sněhovými vločkami, které všude poletovaly. Ve své vlčí podobě byli proti chladu imunní a pokračovali v běhu plnou rychlostí, dokud nedorazili na kruhovou mýtinu pokrytou sněhem.

Garrison jako by viděl sebe a Orsona před čtyřiceti a více