POHLED VARKONA

Vždy bylo potěšením vidět Vesperu. Byla jako závan čerstvého vzduchu, který přesně věděl, jak mi nejlépe lézt na nervy, a dělal to s nábožnou úctou.

„Chlapci musí pokračovat v tréninku. Pojďme.“ Chytil jsem ji za ruku a odvedl pryč.

Mávla jim na rozloučenou a slíbila, že jim pošle nějaké dárky.

Když jsme šli k mým pokojům, mluvili jsme o všem možném.

„Tvoje smečka se pokaždé, když s