POHLED VARKONA

Seděl jsem ve svém křesle v čele snídaňového stolu a sledoval, jak si Vespera a Luthier vyměňují uštěpačné poznámky.

„Naposledy, když jsem tě viděl, jsi měla vrásky. Pila jsi něčí krev, abys ožila, Vespero?“ dobíral si ji Luthier.

„Ty máš co mluvit. Kde máš ty svoje šediny?“

Se rty pevně sevřenými jsem očima těkal mezi nimi oběma.

Vždycky hráli tuhle hru, ve které předstírali, jak j