POHLED VARKONA

Seděl jsem ve své pracovně a čekal na Morwennu. Nechtěl jsem ještě vyvozovat žádné závěry, protože jsem jí musel dát šanci se obhájit.

Dveře se otevřely a já věděl, že je to ona, protože se neobtěžovala klepat.

Došla k mému stolu a klesla mi do klína.

„Poslal jsi pro mě, můj Alfo,“ zavrněla.

Těžce a unaveně jsem vydechl. Neřekl bych, že nade mnou má Morwenna nějakou zvláštní moc.