POHLED VARKONA

Věděl jsem, že mě Jovanna následuje, ale nezastavil jsem se, dokud jsem nevešel do své pracovny.

Než se dveře zavřely, proklouzla kolem mě dovnitř.

„Proč všechno ničíš!“ bouchla v návalu vzteku pěstí do stolu.

„O čem to mluvíš?“ zeptal se jsem klidně a posadil se.

„O čem to mluvím?“ odfrkla si a přejela si rukou po čele. „Moc dobře víš, o čem mluvím. Uděluješ hrdelní trest, protože