POHLED LYRAEY

Ponořila jsem se do vody a z hrdla se mi vydral vzdech uspokojení.

„Je to příjemné, že?“ zaslechla jsem za sebou křik Isylry.

Otočila jsem se k ní, věnovala jí souhlasný úsměv a ukázala palec nahoru.

Zasmála se a dál usrkávala svůj ranní džus.

Z mého pohledu vůbec nevypadala jako služebná. Vyzařovala z ní jistá vznešenost, která mě hřála u srdce.

„Možná je jí souzeno stát se jednou L