POHLED VARKONA

Vzduch v cele byl vlhký a studený, nozdry mi naplnil slabý pach kamene a hlíny. Matné světlo pochodně se míhalo na stěnách a vrhalo stíny, které tančily jako duchové. Stál jsem ve dveřích a zíral na muže, kterému jsem svěřil svůj život, svou smečku, všechno.

Kaelum seděl na lavici, ruce měl svázané před sebou a hlavu skloněnou. Vůbec nevypadal jako ten válečník, kterého jsem léta zn