KAELIEIN POHLED

Věděla jsem, že nejsem mrtvá, ale byla jsem k tomu blízko. Poté, co mě Valerius kousl, jsem cítila jen bolest vyzařující do celého těla. Bylo to, jako by skrze mě v jeden okamžik procházely tisíce drobných jehliček. Nemohla jsem se hýbat ani mluvit a pak všechno zčernalo. Chvíli byla jen tma, jako bych byla zavěšena v nějakém meziprostoru. Slyšela jsem všechno, co se kolem mě dělo.