Z POHLEDU KAELIE

Bylo to skoro zvláštní, že je takový klid. Nemohla jsem si vzpomenout, kdy naposledy jsem měla tak pohodový den. Probudila jsem se v náruči svého druha a nikam se nespěchalo; mohla jsem jen ležet a sledovat ho, jak spí. Většinu dní byl Zarek vzhůru dřív, než mě vůbec napadlo se pohnout, ale včera v noci přišel pozdě a já už spala. Netušila jsem, co před spaním dělal, a i když jsem