POHLED KAELIE

Byla tma a v lebce mi bušilo. Celé tělo jsem měla jako z olova, jako by mě tížilo několik tisíc tun, a nezáleželo na tom, jak moc jsem se snažila zvednout ruce, prostě to nešlo. Cítila jsem vlhkost a slyšela hukot vody, ale to bylo asi tak všechno. Jakmile jsem se začala probírat k vědomí, okolí mi začalo dávat větší smysl. Cítila jsem pod sebou něco měkkého, jako bavlnu, a slyšela j