POHLED ZAREKA

Nemusel jsem být čtenářem myšlenek, abych věděl, že má Kaelie obavy. Vždycky měla své signály a bylo dobré vidět, že na tom její ztráta paměti nic nezměnila. Pohrávala si s prsty a nemohla si pomoct, musela podupávat nohama. Také se dívala kamkoli jinam, jen ne na dav, ke kterému měla promluvit. Bylo to nenápadné, ale bylo to tam, a každý, kdo ji dobře znal, věděl, že je z toho nervó