KAELININ POHLED

Po tom rozhovoru o výkřiku se Zarek začal chovat divně. Skoro se vrtěl na židli a každých pár vteřin se ohlížel přes rameno, jako by čekal, že ho někdo napadne. Chápala jsem, že má o sirény starosti, já taky, ale poznala jsem, že je v tom něco víc.

Zůstal tam pak ještě asi půl hodiny, než se konečně omluvil a zmizel bůhvíkam. Lyra se na tátu ani jednou nezeptala, nebyla jsem si jis