POHLED KAELIE

Úzkostlivě jsem seděla na Tessině posteli a její hlavu jsem měla v klíně. Ani jsem se nepokoušela protestovat, když si takhle lehla, protože Tessa, kterou jsem znala, si na fyzický kontakt moc nepotrpěla. Skutečnost, že sama od sebe vyhledala blízkost, byla jasným znamením, že má velké starosti. Její těhotenské bříško už bylo nepřehlédnutelné, nedokázala by ho skrýt, i kdyby se snaži