KAPITOLA TŘICET SEDM

Pohled Sienny

„Tati!“ vykřikla jsem, slzy mě už dusily, jak jsem bosky vybíhala na přední terasu. Nohy se mi hýbaly dřív, než mi to mozek stačil pobrat. V hlavě mi zněl jen jeho hlas. Ta poslední věta, kterou po mně hodil jako nůž do hrudi – „Zříkám se tě.“

Než jsem se dostala ven, on i nevlastní máma už byli u auta. Dveře byly otevřené. Chystal se nastoupit.

„Prosím, počkej