KAPITOLA ČTVRTÁ

Z POHLEDU ZANEA

Do prdele!

To bylo jediné zatracené slovo, které mi vyletělo z pusy ve chvíli, kdy mi sklenice s vínem vyklouzla z ruky a roztříštila se o dlažbu v kuchyni. Srdce mi bušilo o žebra, jak jsem tam nehybně seděl na barové stoličce a jen na ni zíral. V té miniaturní černé noční košilce. Neměl jsem ji takhle vidět. Sakra, v tuhle hodinu tu vůbec neměla být. Proto jsem