KAPITOLA 19

POHLED ZANA

„Pojďme se vykoupat,“ zamumlal jsem hlasem stále ještě chraplavým ze všeho, co jsme právě dělali. Než stihla cokoli říct, nabral jsem ji do náruče a nesl ji jako nevěstu. Její tichý smích mi vybuchl na hrudi, jak mě lehce plácala a vrtěla se.

„Zane,“ zachichotala se, „pusť mě… můžu jít sama.“

„Ani náhodou,“ řekl jsem prostě a nesl ji pokojem, jako by nic nevážila. „Dneska j