KAPITOLA 25

POHLED ZANEA

Urovnal jsem si ji přesně tak, jak jsem chtěl. Nechal jsem ji přímo před zrcadlem, zády ke mně, a rukama jsem ji jistil, aby se ani nepohnula. Chtěl jsem, aby viděla každou vteřinu. Chtěla, aby se pozorovala, zatímco si ji beru tak, jak si o to řekla – způsobem, o kterém si myslela, že nebude nic znamenat. V hrudi jsem měl těsno z té směsi vzteku a touhy, co mnou protéka