KAPITOLA 61

POHLED ZANEA

Naštěstí táta s mámou nečekali venku, protože kdyby tam byli, bylo by to sakra trapné. Povzdechl jsem si a snažil se uklidnit své splašené srdce. Mila na mě vrhla pohled širokýma očima.

„Zane… jsou tam?“ zašeptala nervózně.

Zavrtěl jsem hlavou. „Ne, zlato. Nejsou tam. Jsme v pohodě.“

Vydala roztřesený povzdech úlevy a zakroutila hlavou. „Nemůžu tomu uvěřit… nemůžu uvěřit t