KAPITOLA 107

POHLED MILY

„Vezmeš si mě, Milo?“

„Zane...“ vydechla jsem a hlas se mi trochu zadrhl. Zamrkala jsem na něj, naprosto vyvedená z míry. Srdce mi v hrudi vynechalo úder a oči se mi rozšířily, když sklouzly k malé sametové krabičce v jeho ruce a k prstenu, který se v ní třpytil. Tohle jsem nečekala. Ne tady. A už vůbec ne ve chvíli, kdy jsme stáli před hrobem mých rodičů.

Zane ke mně s