„Tak jaké to je, být krevní otrokyní krále?“ zeptala se mě Sloane, když jsme seděly u stolu a vychutnávaly si čerstvě vymačkaný pomerančový džus a míchaná vajíčka.

Po mém ranním dostaveníčku s Alaricem jsem byla vyhladovělá. Kdo by si pomyslel, že být jídlem pro upíra člověka tak nehorázně vyhladoví.

„No... vlastně si ještě nejsem jistá,“ odpověděla jsem upřímně. „Je dost zadumaný a vážně panovačn