„Tak jaké to je, být krevní otrokyní krále?“ zeptala se mě Sloane, když jsme seděly u stolu a vychutnávaly si čerstvě vymačkaný pomerančový džus a míchaná vajíčka.

Po ranním dostaveníčku s Alaricem jsem byla vyhladovělá. Kdo by si pomyslel, že když sloužíte jako chodící jídlo pro upíra, nechá vás to tak zatraceně hladovou.

„Ehm... ještě si nejsem tak úplně jistá,“ odpověděla jsem upřímně. „Je dost