Muž se uchechtne, směje se buď mé odpovědi, nebo mému pokusu vyprostit se z jeho sevření. Srdce mi vynechá úder, když zaslechnu slabou ozvěnu kroků blížících se k nám.

„Prosím, nechte mě jít,“ prosím toho muže, do očí se mi tlačí slzy, jak k němu vzhlížím. Ruce se mi třesou strachy, čím blíž ty kroky jsou.

„Promiň, kotě, to nejde. Vidíš, přišel jsem za Gaelem s prosbou a tu mi nesplní, když nechám