**Soren**

Náhlé zazvonění telefonu mě vytrhlo ze zamyšlení. Zamrkal jsem na displej, z něhož na mě svítilo jméno mé matky.

S uklidňujícím nadechnutím jsem to zvedl.

"Haló, matko."

"Sorene, drahoušku, jak se máš?" Její hlas byl vřelý, ale nesl se v něm ten známý podtón obav.

"Mám se dobře," zalhal jsem.

Odmlka. Nevěřila mi. "A jaká je cesta? Jak to zvládáš?"

"Jde to dobře. Všechno běží hladce," řek