**Leandro**

V jednu vteřinu jsem stál. V tu další mnou někdo prudce trhl dozadu.

Sotva jsem vnímal náraz, když jsme dopadli na zem, váleli se, propletli končetiny a z plic mi vyrazil dech. A pak – rána.

Hluboké, zemí otřásající křupnutí proťalo bouři, jak strom dopadl přesně tam, kde jsem před chvílí stál. Déšť mě bičoval do tváře, vítr mi vyl v uších, ale nedokázal jsem vnímat nic jiného než fakt