**Soren**

Zavřel jsem oči, zabořil se do polštářů a nechal se vést jeho hlasem. Bylo tak snadné si představit jeho ruce na mém těle, jeho rty, jak se lehce dotýkají mých, a jak mi šeptá věci, které můžu slyšet jenom já.

„Takhle je to správně,“ zapředl. „Řekni mi, co bys mi dělal, kdybych tam byl.“

Po páteři mi přeběhl mráz a já se kousl do rtu, rozpolcený mezi strachem to vyslovit a zoufalou potře