**Leandro**

Počítal jsem vteřiny.

Doslova.

Šedesát za první minutu. Sto dvacet za druhou. Dvě stě osmdesát za třetí — počkat, sakra, to není správně. To je fuk. Matematika pro mě byla mrtvá.

Svalil jsem se na tu posranou pětihvězdičkovou matraci jako na místo činu, jednu ruku přes obličej, jedna noha mi kmitala, jako bych měl tik. Pokoj byl nádherný. Moderní. Soukromý. Plný drahého nábytku a v doh