**Leandro**

V okamžiku, kdy mu pohasly oči, jsem věděl, že jsem zašel příliš daleko.

Už to nebyl vztek, co jsem v nich viděl. Byl to zármutek.

Zármutek, který nedokázal vyslovit – ne bez toho, aby roztříštil tu křehkou hrdost, na které lpěl jako na brnění.

Slíbil jsem si, že nikdy nebudu příčinou tohohle výrazu v jeho tváři.

A přesto jsme byli tady.

Stál tam, zrudlý a rozcuchaný, stále ze mě cítil