**Leandro**

Byla to jedna z těch chvil po takovém dni, kdy by si člověk myslel, že se věci uklidní.

Koruna byla dole. Kamery byly pryč. Palác konečně utichl.

Ale já?

Já tam pořád stál jako úplný idiot a zíral na něj, jako by byl východem slunce a já byl celý život slepý.

Jako bych nevěděl – už od té vteřiny, co na té konferenci otevřel tu svou krásnou pusu – že jednoho dne budu úplně, beznadějně a