Rhettův pohled

Otočím se ke své posteli a sehnnu se, abych našel svoje běžecké boty. Reidův hlas mě donutí se zastavit a ještě víc mi pocuchá nervy. „Jak dlouho už je na tom takhle?“

„Od včerejška.“

Reid se ke mně otočí a má tu drzost tvářit se vyčítavě. Na mě, na toho, kdo byl u Callumovy postele celý den. „Tak proč není v nemocnici? Má hrozně vysokou horečku.“

„Ty si myslíš, že mě to nenapadlo?“