Pohled Rhetta

Najednou jako bych zase stál před tátou v ten den, kdy si mě přijel vyzvednout.

Měl jsem slzy v očích, na sobě jiný oblečení než den předtím, a on se prostě jen otočil a vykročil. Byl jsem tak šťastnej, že mě vyzvedl, že tu hroznou zkušenost nechám za sebou, že jsem ho prostě bez slova následoval.

„Co si dáte, pane?“

Tentokrát opravdu překonal moje očekávání. Nejenže mi neuvěřil, on