Z pohledu Rhetta

Můj první tah je naprosto hladký, když to tak řeknu; za rovné dvě vteřiny vytáhnu prostřední kostku z velmi stabilního místa. Ani se nepohne.

Callum restartuje časovač a následuje mě, trhne volným postranním dílkem tak rychle, že se věž hrozivě zakymácí.

Rozšíří se mi oči a skoro se natáhnu, abych ji podepřel. „Je to první kolo, chlape,“ říkám si v duchu a zaklínám věž, aby spadla