Callumův pohled

V pokoji je najednou až moc kurva ticho.

Zírám a rozhlížím se kolem, jako by ta myšlenka nevyklouzla z mého vlastního mozku. Zamrkám, na minutu omráčený, a pak se otočím ke skříni, kde je ten svetr.

Láska.

Neměl bych. Vím, že bych kurva neměl.

Neposlouchám se. I když o té myšlence přemítám, už jsem klesl na kolena. Skloním se, abych se podíval pod postel, kde jsou oba obrazy, a ign