Callumův pohled

„Ano, pane,“ odpoví Grant, přešlápne a přitáhne na sebe pozornost. Přímo vedle něj vidím vybouleninu zbraně a to mě drží v klidu. Nemůžu ani mrknout, aniž bych si nemyslel, že za to zaplatím životem.

Kápo se uchechtne. „Jo. Však víte, jak to chodí, časný brunch, což je vlastně snídaně.“

Zní to velmi neformálně, pravděpodobně nacvičeně, skoro jako vtip. Ale nemyslím si, že mu polica