Elena přemýšlela, jestli se čas zastavil, nebo jestli si s ní Bůh zahrává a nechal ho plynout pomalu jako med. Byla vděčná, že má u sebe Gorana; byla přesvědčená, že bez něj by se zbláznila. Volali a psali i Lydii. Ta byla vzteky bez sebe, že ji zavřeli v nemocniční komoře. Cali ji dokonce odmítl pustit i na záchod. Elena věděla, že hněv její přítelkyně je jen zástěrkou pro obrovský strach. Elena