Příštího rána se Elena pokusila o skutečnou práci. S Goranem pracovali společně v knihovně a nezapomínali na časté výlety do kuchyně.

„Je to beznadějné,“ řekla mu, když se už potřetí pokoušela prokousat zprávami o nových potenciálních klientech.

„To je v pořádku, drahoušku. Kolem tebe se děje spousta věcí. Nikdo nečeká, že se dokážeš soustředit,“ utěšoval ji.

„Já vím. Pořád myslím na Kiru, na ty d