Když Sebastian domluvil, Vivienne už seděla na posteli a potlačovala slzy, zatímco Sebastian stál a opíral se o zeď vedle okna. Žádala pravdu, ale netušila, že ji tak zlomí.

„Poslali tě pryč kvůli mně.“ Nebyla to otázka, nýbrž konstatování. Ona za to ale nemohla.

Sebastian přikývl a vyhýbal se jejímu pohledu. „Jo, nepřestal jsem se s tebou bavit, jak Eleanor chtěla, a tak mě poslali do Argentiny.