„Myslíš, že ten déšť brzy přestane?“ zeptala se po chvíli.

„Možná. Budeme muset počkat a uvidíme.“ Vytáhl mobil. „Žádný signál. Měl jsem to vědět.“ Hodil telefon na konferenční stolek. „Raději se pohodlně usaď, možná tu strávíme noc, protože jak vidíš, nevypadá to, že by mělo přestat pršet.“ Toho se Ellie bála. „Jestli máš hlad, víš, kde je kuchyň.“

„A ty?“

„Co já?“

„Ty nemáš hlad?“

„Ne.“ Aspoň ne