Julian

Celý den jsem se marně snažil vyhnat z hlavy Tessu a tu její chybějící odpověď. Pořád jsem si přehrával, jak reagovala. Obratně se té otázce vyhnula, aniž by hnula brvou. To bylo moje první vodítko, že se něco děje. Druhým vodítkem byl způsob, jakým mě tak dlouho držela dál od svého domu. Říkal jsem si, jestli ty drahé věcičky, které jsem u ní viděl, si koupila sama, nebo to byly dary od ji