Julian

Vyběhl jsem z restaurace a pronásledoval Tessu. Její blonďaté vlasy poskakovaly, jak se prodírala davem ven na ulici. Viděl jsem jí v očích, co cítila, když jí Vernon vyprávěl ten svůj příběh. Byl jsem jí nekonečně vděčný, že mu nedopřála to uspokojení a nenechala se tou jeho „bombou“ rozhodit. Očekával výbušnou reakci. Ona mu ji nedala.

Když celá ztuhla, viděl jsem to stejné brnění, které