Probudila jsem se, když jsem zaslechla klapnutí zavíraných dveří. Posadila jsem se, deka ze mě sklouzla a já si promnula oči.

„Maksime?“

„To jsem já. Promiň, že jsem tě vzbudil.“ Jeho hlas zněl přinejmenším zase normálně.

Zavrtěla jsem hlavou. „Kolik je hodin?“

„Něco po deváté.“

Rozšířily se mi oči. „Tak dlouho?“

Zamručel a já sledovala jeho tmavou postavu, jak mizí v šatně. „Jegor mi řekl, že pot