Vhlédla jsem k němu a on kývl směrem k hlavním dveřím a významně zakmital obočím.

„Hm… bylo to… jak se to jmenovalo… začínalo to na A, že?“

„Avdotja, jo. Právě vešla dovnitř. A my si musíme vyzvednout tvou kartu.“ Jeho úsměv se ještě rozšířil. „Máš chuť na trochu dramatu?“

Protočila jsem panenky a zavrtěla hlavou. „Nejsem tu, abych vyvolávala scény, Vasi. Musíme si jen vzít kartu. Tak si ji pojďme