Šok, který mnou projel, se odrážel jen v Maksimově tváři. Ten jeho se však rychle změnil v obavu. Nic neříkal a jen mě sledoval. Nevěděla jsem, co mám dělat.

Zaplavil mě pocit trapnosti a pokusila jsem se vymanit z Maksimova dosahu. Tohle jsem nebyla já. Já neplakala. Prošla jsem mučením za mučením, aniž bych vydala hlásek. Snášela jsem týrání v rodinném sídle s vědomím, že nemám kam jinam utéct.