Maksim mě snesl v náručí po schodech a prošel dveřmi. Chlapi, co stáli na chodbě, se okamžitě postavili do pozoru. Podívali se na něj, pak na mě a začali ustupovat z cesty.

„Killiane.“

Killian vykročil vpřed, v očích znepokojení, jak si nás dva prohlížel. „Ano, pane?“

„Přistav auto k zadnímu vchodu.“

Killian přikývl a zmizel nám z dohledu. Maksim pokynul zpět k místnosti. „Zbavte se těla. A ukliďt