Specter měl pravdu. Tomuhle chlápkovi tu dopřávali až moc velký pohodlí. Seděl na dřevěné židli, přivázaný k ní provazy. Nejvíc mě ale štvalo, že ho pravidelně krmili a dávali mu pít. Místnost jako taková byla prázdná, zřejmě ji tu zanechal jeden z těch kluků, co před pár měsíci odešli. Bogdan zrovna seděl u stolu v rohu společně s Levkem a Zakharem, když jsme s Killianem vešli.

Všem se rozšířily