Rowan

„Moc díky,“ řekla jsem jí a krátce ji objala. „O víkendu se na něj přijdu podívat, platí?“

„Platí,“ souhlasila a obrátila pozornost k psovi. „Tak, teď tě ubytujeme, co říkáš?“

Ještě chvíli jsem psa pozorovala, než jsem se otočila a vyšla ze dveří. Bylo mi trochu smutno, že ho tam takhle nechávám – no, vždycky mi bylo trochu smutno, když jsem musela psa opustit, ale i na mě to bylo smutnější