Rowan

Opřela jsem se v křesle. Došlo mi, že jsem o ničem takovém vůbec nepřemýšlela. Byla jsem v příliš velkém šoku, než abych vnímala cokoli jiného než to, co se mi dělo v hlavě, a upřímně, tam byl jen intenzivní strach, že mě vykopne ze svého života.

Ale možná měl Harrison stejné obavy ze mě. Možná si myslel, že jsem zmizela a nezůstalo po mně nic než kreslený obláček prachu na místě, kde jsem s